Tam kde les blízko,buď cloumá.

 Si Krištůfek,hrává rád.

 Tam leží ta místa kouzelná.

 Tam také si půjdem hrát.

 Tam čeká nás,Oslík Ijáček,i Kanga,a malý Rú.

 A Králík,a Sova,s prasátkem.

 A především,medvídek Pú,

 medvídek Pú,medvídek Pú.

 Do kuličky tlusťoučké,vycpaný,náš medvídek Pú,

 medvídek Pú.

 Starý medvěd,milovaný.

  Prasátko:Sny malinké má,

 nechci vlánout snad a poroučet stromu.

 Kam padat,má stín.

 Promě bylo by,štestí.

 Být tam,kde je třeba,a kdyby si můj svět.

 Mé pomoci,všim.

 Kdybych měřil,být všechno rádřem šlo by.

 Mohlo by s Tygrem vetřelcům,výprask dát.

 Jáárá,nejmenší ze všech snad.

 Jsem jen,

 Kanga:Je to úžasné být,mámou a dobrou mámou být

 sazemí a domov is z mála vykouzlit.

 Klokánice vědí co mateřství je bud

  a skáčou kolem synka a ten malý má to rád a pozna,

 že je zase s mámou.

 Když příjde od jinut.

 Je to práce dělat máu,a

 ušmudlánka na mydlit,a ouška vyklepat a

 pak vydrihnout mu ocasek.

 Jsme na čistotu metr a myjem do čista,

 vždyt víme co se děje sečteme si dva a dva,a s chutí.

 Ale tak to bívárá to každa máma zná.

 Když chybí dítě zas,to hned,polevím zájem,

 když zatoukane vím to a vim kdy mi lže.

 Pak z láskou dostávám ho úzkých,to máma dokáže.

 Pak si vemu pastu zoubky vyčistím,

 a jeho čisté pravé já.Co pomalinku strácel najdu sní.

 Není to krásné jen maminka s klokánkem navodo září,

 ja na nej pyšná jsem.

 To jen mámy dokážou dát,to jen mámy dokážou dát.